1Sa 30 | CzeCSP | STEP | Stalo se, že když David se svými muži přišel třetího dne do Siklagu, Amálekovci vtrhli do Negebu a do Siklagu. Přepadli Siklag a spálili ho ohněm.

1 Samuel 30

David a Amálekovci

1 Stalo se, že když David se svými muži přišel třetího dne do Siklagu, Amálekovci ^{▼▼15,6; 27,8} vtrhli ^▼▼27,10 do Negebu a do Siklagu. Přepadli ^{▼▼Sd 1,12; 3,13; 1Pa 20,1; 2Pa 14,14} Siklag a spálili ho ohněm. ^{▼▼Nu 31,10!} 2 Zajali ženy ⌈a ty, kdo v něm byli, od nejmenšího do největšího.⌉ ^{▼▼n.: které v něm byly, od nejmladších po nejstarší; v. 19; srv. Jr 42,1; 44,12} ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}Nikoho neusmrtili, ale odvedli ^▼▼23,5 je a šli svou cestou. 3 Když přišel David se svými muži k městu, ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}uviděli, ^{▼▼19,16; 1Kr 3,21} že je spáleno ohněm a jejich ženy, ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}synové i ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}dcery jsou vzati ^{▼▼srv. Gn 31,26} do zajetí. 4 David a lid, který byl s ním, ⌈pozvedl svůj hlas a plakali,⌉ ^{▼▼24,17; 2S 3,32; Nu 14,1} až už neměli sílu plakat. 5 Do zajetí byly vzaty i obě Davidovy ženy, Achínoam Jizreelská a Abígajil Karmelská, ^{▼▼srv. 27,3!; 2S 2,2; n.: Nábala Karmelského} dříve žena Nábalova. 6 Davidovi bylo velmi úzko, ^{▼▼2S 1,26v; Pl 1,20; Sd 2,15; 10,9} protože lid řekl, že ho ukamenují. ^{▼▼2S 16,6; Ex 17,4; 1Kr 21,10n; J 8,59} Všemu lidu bylo totiž hořko v duši, ^{▼▼1,10; 22,2; Rt 1,13} ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každému kvůli svým synům a ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}dcerám. Ale David se posilnil ^{▼▼23,16!; 4,9; Ž 27,14; 31,25; 1Kr 20,22; Ř 4,20} v Hospodinu, svém Bohu.

7 Pak řekl David knězi Ebjátarovi, ^{▼▼23,6; 2S 15,24; 20,25} synu Achímelekovu: Přines mi efód. Ebjátar přinesl Davidovi efód. 8 David se doptával ^{▼▼23,2; 2S 2,1; 5,19.23} Hospodina: Mám pronásledovat tu loupežnou hordu? Dostihnu ji? ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl mu: Pronásleduj, ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}jistě ji dostihneš a ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}jistě je vysvobodíš. 9 David šel se šesti sty muži, kteří byli s ním, a přišli až k potoku ^{▼▼n.: údolí} Besór. Tam zůstali ⌈ti, kdo pozaostávali.⌉ ^{▼▼h.: ponechaní / zbývající} 10 David se čtyřmi sty muži pokračoval v pronásledování, ale dvě stě mužů, kteří byli příliš vyčerpaní, než aby mohli přejít potok Besór, tam zůstalo. 11 Na poli našli ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}nějakého Egypťana a vzali ho k Davidovi. Dali mu ^{▼▼Pozn. 75 v tabulce na str. 1499}pokrm, aby pojedl, a dali mu napít vodu. 12 Dali mu koláč z lisovaných fíků ^▼▼25,18 a dva sušené hrozny. Pojedl a ožil, ^{▼▼n : přišel k sobě; h.: vrátil se k němu jeho duch; Sd 15,19!; srv. 1S 14,27} neboť ⌈tři dny a tři noci⌉ ^{▼▼Ex 4,16; Jon 1,17} nejedl ^{▼▼Pozn. 75 v tabulce na str. 1499}pokrm a nepil vodu.

13 David se ho ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal: ⌈Čí jsi⌉ ^{▼▼n.: Komu patříš} a odkud jsi? On ⌈odpověděl: Jsem egyptský služebník,⌉ ^{▼▼n.: Chlapec odpověděl: Jsem Egypťan; srv. 9,3p} otrok ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}jednoho Amálekovce. Můj pán mě opustil, ⌈protože jsem před třemi dny onemocněl.⌉ ^{▼▼n.: před třemi, neboť jsem byl nemocen} 14 Vtrhli jsme do Negebu Keretejců, ^{▼▼[jako Pelištejci i oni pocházeli asi z Kréty (Am 9,7), nyní sídlili vedle Pelištejců; 2S 8,18; 20,23; srv. Ez 25,16; Sf 2,5]} do oblasti, která patří Judovi, a do Negebu Kálebova. ^{▼▼[oblast jižně od Chebrónu; Joz 14,13; 15,13]} Siklag jsme spálili ohněm. 15 David se ho ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal: ^{▼▼Pozn. 71 v tabulce na str. 1499}Zavedeš mě k té loupežné hordě. On ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: Přísahej ^{▼▼srv. Joz 2,12; 9,15; Ez 17,19} mi při Bohu, že mě neusmrtíš ani nevydáš do ruky mého pána, a ^{▼▼Pozn. 71 v tabulce na str. 1499}zavedu tě k té loupežné hordě. 16 Pak ho k nim ^{▼▼Pozn. 71 v tabulce na str. 1499}zavedl, a hle, byli rozloženi všude po zemi, jedli, pili a slavili svátek ^{▼▼15,36; Ex 32,6; srv. ::Ex 5,1; 23,14} nad vší tou velkou kořistí, kterou ⌈pobrali v⌉ ^{▼▼h.: vzali ze země …} pelištejské a judské zemi. 17 David je pobíjel od soumraku ^{▼▼srv. Př 7,9; n.: rozednění (11,11v); $} až do večera druhého dne. ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}Nikdo z nich neunikl, kromě čtyř set mládenců, kteří ⌈nasedli na velbloudy⌉ ^{▼▼n.: vyjeli na velbloudech; 25,42; 15,3; Sd 7,12} a utekli. 18 David vysvobodil ^{▼▼Gn 14,16v} všechno, co ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Amálekovci pobrali. Také obě své ženy David vysvobodil. 19 Nechybělo jim nic od nejmenšího do největšího, synové ani dcery, kořist a nic, co jim pobrali; David všechno přivedl zpět. 20 David pobral i všechen brav a skot. Hnali ten dobytek ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před sebou ^{▼▼n.: ním; $} a říkali: To je Davidova kořist.

21 David přišel ke dvěma stům mužům, kteří byli příliš vyčerpaní, než aby mohli jít s Davidem, takže je nechali u potoka Besór. Ti vyšli Davidovi a lidu, který byl s ním, naproti. David přistoupil k lidu a zeptal se, jak se jim daří. ^{▼▼25,5; 17,22} 22 Promluvili však všichni zlí muži a ničemníci mezi ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}těmi, kdo ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}táhli s Davidem, a říkali: Protože s námi ^{▼▼TM.: se mnou; [sufix chápán jako kolekt.]} ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}netáhli, nedáme jim nic z kořisti, kterou jsme vysvobodili. ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}Každý ať si odvede pouze svou ženu a své syny a ať jdou.

23 David řekl: Nedělejte to, ⌈moji bratři, s tím,⌉ ^{▼▼LXX: potom; $} co nám dal Hospodin. Chránil nás a vydal do naší ruky loupežnou hordu, která ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}vytáhla proti nám. 24 Kdo vás v této ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}věci uposlechne? Ať je podíl toho, kdo ^{▼▼Pozn. 71 v tabulce na str. 1499}vytáhl do boje, stejný jako podíl toho, kdo zůstal u výstroje; ^{▼▼17,22; 25,13} ať se spolu rozdělí. ^{▼▼Nu 31,27; Joz 22,8}

25 A bývalo tak od onoho dne i nadále; určil to za ustanovení ^{▼▼Ž 119,5p} a nařízení ^{▼▼Dt 4,1p} v Izraeli až dodnes.

26 Když přišel David do Siklagu, poslal část z kořisti judským starším, svým přátelům, se ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Zde máte dar ^{▼▼25,27; 2Kr 5,15; h.: požehnání} z kořisti Hospodinových nepřátel. 27 Těm, ^{▼▼n.: + Poslal ho těm} kteří byli v Bét–elu, těm, kteří byli v Rámotu ^{▼▼Joz 19,8} v Negebu, těm, kteří byli v Jatiru, ^{▼▼Joz 15,48; 21,14} 28 těm, kteří byli v Aróeru, ^{▼▼Joz 13,16} těm, kteří byli v Sifmótu, těm, kteří byli v Eštemóe, ^{▼▼Joz 15,50; 21,14} 29 těm, kteří byli v Rákalu, těm, kteří byli ve městech Jerachmeelců, ^▼▼27,10 těm, kteří byli ve městech Kénijců, 30 těm, kteří byli v Chormě, ^{▼▼Nu 14,45} těm, kteří byli v Bór–ašanu, ^{▼▼Joz 15,42} těm, kteří byli v Ataku, 31 těm, kteří byli v Chebrónu ^{▼▼[nejdůležitější město na jihu Judska; Joz 14,13; 20,7; Sd 1,10; 2S 2,1!]} a na všech místech, kam chodíval David se svými muži.